O Beatě

BEATA HLAVENKOVÁ (nar. 1978)

Beata Hlavenková, pianistka, skladatelka, zpěvačka, aranžérka a producentka, je jednou z nejvýraznějších současných muzikantek s nezaměnitelným nadžánrovým autorským rukopisem. Její hlavní devízou je odvaha – odvaha experimentovat, hledat nekonvenční harmonie a aranžmá. Žánrová svoboda, opírající se o hluboké povědomí o jazzu, moderní klasické hudbě, popu i písničkářství, se ve všech jejích projektech prolíná s jasně rozpoznatelnou soustředěnou a citlivou interpretací. Na kontě má vlastní alba oceněná prestižními hudebními cenami, spolupracuje jak s českými, tak světovými hudebníky, skládá hudbu pro film a divadlo, aranžuje písně pro symfonické orchestry. Ve středu toho všeho je „jiskrná muzika, která jen tak nezhasne“, jak napsal hudební publicista Tomáš S. Polívka.

Vystudovala skladbu na Janáčkově konzervatoři v Ostravě, navázala třemi roky na Konzervatoři Jaroslava Ježka, titul Masters of Music získala  roku 2004 na americké University of Massachusetts v oboru kompozice, jazzová kompozice a aranžování. V době studií v USA byla vybrána k rezidenčnímu programu Betty Carter Jazz Ahead v Kennedy Center ve Washingtonu, D.C. (2002).

První album s jazzovými kompozicemi a zároveň autorský projekt s názvem S’aight založila roku 2004 se svým manželem, kytaristou Patrikem Hlavenkou (Patrickem Karpentskim). V letech 2006 – 2013 vedla vlastní jazzové trio, po vydání oceňovaného alba Theodoros roku 2013 hrává nejčastěji sólově u nás i v zahraničí. Velmi originální a dlouhodobé projekty vznikly ve spolupráci s Lenkou Dusilovou; jak Eternal Seekers, kde působila spolu s Clarinet Factory, tak dvě alba s projektem Baromantika. Paralelně se věnovala a věnuje spolupracím s osobnostmi jako jsou Iva Bittová, Jiří Havelka, David Ondříček, David Koller, Jaromír Honzák, Petr Nikl, Vladivojna La Chia, Věra Martinová, Petr Ostrouchov,  Dorota Barová, Dagmar Voňková, Vojtěch Nýdl, Oto Klempíř, Justin Lavash nebo taneční skupinou VerTeDance a dalšími.

Své první autorské album Joy for Joel (2009) natočila v USA s muzikanty jako jsou Ingrid Jensen, Rich Perry a další, následovala klavírní sólová deska Theodoros, jenž získala Cenu Anděl v kategorii Jazz a blues. Zvukově rozmanitá Scintilla (Animal Music, 2015) hostila např. violoncellistu Jiřího Bártu, klarinetistu Evana Zyporyna (Paul Simon, Bang on a Can), norského perkusionistu Kennetha Ekornese (Mari Boine) a další. Sólové klavírní album Bethlehem (Animal Music, 2017) ukazuje, že Hlavenková dokáže přinést zcela nový pohled také na tradiční materiál jakým jsou vánoční koledy. 

Roku 2019 vyšla nahrávka Sně (Animal Music), na kterém se poprvé prezentuje jako zpěvačka. Deska jí vynesla Cenu Anděl v kategorii Interpretka roku 2019 a Cenu Jantar.

Aktuální album Žijutě s mnoha hosty například Davidem Stypkou, Otou Klempířem nebo Richem Perrym,  vydané v říjnu 2021 u Minority Records navazuje na Sně. Hlavenková se tentokrát představuje více v roli textařky, celá deska je reflexí její záliby v moderním sound designu. Speciální péče se dostalo vinylové edici Žijutě, vinyl mastering připravil Miles Showell ve studiích Abbey Road v Londýně, jenž stojí mimo jiné za alby Amy Winehouse, Tori Amos či Dua Lipa.

Poslední dva roky vystupuje s Kapelou Snů, která je tvořena zásadními hudebními partnery především dvou posledních alb – Oskarem Törökem a Patrickem Karpentskim.

V srpnu 2021 vyšel její soundtrack k úspěšnému českému filmu Zátopek. Po hudebním doprovodu dvoudílného televizního filmu Dukla 61 jde o druhou spolupráci s režisérem Davidem Ondříčkem.

Hlavenková se věnuje také dětské tvorbě, je autorkou dvojalba Pišlické příběhy, které vzniklo ve spolupráci s autorem Filipem Rychlebským, dále je spoluautorkou hudby ke knize Ó, ó, ó, vajíčko Ester Staré, je též autorkou písní k několika dílům série České televize TV Mini Uni.

Svá alba vydává u vydavatelství Animal Music a Minority Records. 

Stálou součástí její hudební dráhy je od samého začátku i pedagogická činnost. Působí na pražské pobočce New York University,  dříve též na Konzervatoři Jaroslava Ježka a na JAMU v Brně, kde spolu s Patrikem Hlavenkou (Karpentskim)  založili vůbec první vysokoškolská studia jazzové hudby v ČR. Je též mentorkou Akademie  MenArt v oblasti autorské tvorby. Hudební vzdělávání dětí a studentů  by podle ní mělo projít určitou revizí, která by v sobě zahrnovala důraz na konkrétní zaměření, práci s daným talentem, na radost z hudby, eliminaci známkování a strachu z posuzování, prostě efektivní a vstřícné vedení k provozování hudby, samotnému tvoření a potažmo tak k výchově vzdělaných posluchačů.

Hlavenkové tvorbu vyzdvihl loni streamovací gigant Spotify, když ji uvedl jako  Equal CZ&SK Umělkyní měsíce listopadu 2021 a její podobizna visela na obřím billboardu na Times Square. Je nominována na českou filmovou cenu Český lev za soundtrack filmu Zátopek. V únoru 2022 bylo album Žijutě nominováno  na Ceny Anděl v kategoriích Interpretka roku a Jazz.

Diskografie

  • S’aight (2004)
  • Eternal Seekers (2008)
  • Joy For Joel (2009)
  • Theodoros (2013)
  • Baromantika – V hodině smrti (2014)
  • Scintilla (2015)
  • Pišlické příběhy (2015)
  • Bethlehem (2017)
  • Sně (2019)
  • Zátopek (2021)
  • Žijutě (2021)

Dále např.

  • Lenka Dusilová – Baromantika (2011) – spoluprodukce, spoluautorka, hráčka
  • Iva Bittová – Zvon (2013) – aranžérka, skladatelka, hráčka
  • Ó,ó,ó, vajíčko – (2019) – spoluautorka, hráčka
  • Dagmar Voňková – Archa (2020) – aranžérka, hráčka
  • Vojtěch Nýdl – Dítě z větru (2021) – hudební producentka, spoluautorka, hráčka

“Přehrával jsem si to album několikrát, abych zjistil jestli poněkud poleví mé nadšení po prvním poslechu: ale pořád mi to připadá jako opravdu mimořádný zjev na naší současné scéně,“ (po poslechu prvního alba Joy For Joel)

Lubomír Dorůžka

“Pianistka a skladatelka Beata Hlavenková natočila hudební podobenství o překonávání průměrnosti. Její album Scintilla (Jiskra) opravdu poblikává minimálně v evropském měřítku.”

Tomáš S. Polívka

She demonstrates throughout, remarkable poise between exuberance and introspection, technical virtuosity and stylistic simplicity, conservatory and spontaneity, the pieces showcasing her exquisite timing, delicacy and command of the keys in myriad styles from minimalism to Debussy-esque impressionism with touches of jazz among the many details revealed with each listen. Housed in a handsome calendar with images of extracted piano parts, the albums context is complete and compelling, and nothing is overdone in deed or sentiment, making it safe to conclude that Hlavenková’s gift is our gift also.” (album Theodoros)

Stuart Marshall (Velká Británie)

I’ve been listening to the recorded output of Beata Hlavenková for a number of years now. I was first introduced to her work via the album Theodoros by my mastering engineer, Tony Cousins, a man with impeccable taste, and it struck me as a rare example of someone working between genres, with a beautifully innate, but restrained, melodicism, extraordinary acuity, and remarkable, seemingly effortless, dexterity. Her performance on that album, although not derivative in any way, reminded me a little of Sakamoto’s earlier piano stylings, possibly in its diversity and aesthetics as much as anything, which is a rare comparison for me to make, a compliment I couldn’t afford many pianists. 

Since that time Beata and I have communicated frequently and I’ve kept abreast of her work as composer, instrumentalist, orchestrator and, more recently, vocalist. Her talent allows her to excel in a variety of music genres whilst her own work tends to defy clear definition.
I remain curious as to where her, as yet untapped potential, will take Beata from here.

David Sylvian

“Bethlehem je nahrávka, která vstoupí do dějin svou něhou, pokorou, touhou a nespoutanou radostí. Její lidskost je hmatatelná, atmosféra neopakovatelná. Vstoupit do hudebního světa Beaty Hlavenkové znamená stanout tváří v tvář mystériu a zázraku.”

Milan Bátor

Nejbližší koncerty

NEWSLETTER